Franta v Deutschlandu

Nadpis je hříčka se slovy, protože dům, ve kterém bydlím, se nachází ve čtvrti Paradies.  Kostnice je malé město s přibližně 85 tisíci obyvatel, k tomu v akademickém roce přibývá 16 tis. studentů ze dvou univerzit. Takže asi něco jako v ČR Olomouc. Působí to tu hodně venkovsky. Fotky z okolí řeky jsou hned vedle centra města. Oproti pražským náplavkám jsou ty místní dvakrát širší, třikrát zelenější a nesrovnatelně čistší. (Plus tady člověk potká pouze místní a studenty, turistů minimum -  alespoň nyní*. ) Když tady člověk jde, má pocit, že prochází někde na venkově podél řeky, ne na promenádě uprostřed města.  Technická poznámka: Tyto fotky jsem fotil s téměř novým mobilem, který měl v kameře zapnutý vodoznak, a ten při zobrazení v mobilu není vidět, až při nahrání do počítače. Za ten překážející reklamní text se omlouvám, nejsem ambasadorem UleFone. (Dost teda pochybuji o tom, že by značka jako UleFone měla ambasadory.)  Všichni všude v jakékoliv situaci tady jezdí na kole. Dost mě v

Aneb dialog (pun understandable only after reading the article intended) s Islámem, který v Česku fakt nezažijete.  Šel jsem si zacvičit na street-workoutové hřiště. Už při příchodu vidím, jak tam je nějaký cca desetiletý kluk rozplácnutý na zemi a šťouchá do něj přibližně jedenáctiletá holka, patrně jeho sestra, v hidžábu.  Myslel jsem, že si jenom hrají nebo tak něco. Ve chvíli, kdy ale delší dobu jenom ležel bez hnutí na zemi a začali tam chodit další lidé, bylo jasné, že se něco děje. Ležel skoro bez hnutí, dýchal trochu rychleji, občas maličko zaškubal nohama. Možná atonický epileptický záchvat nebo něco ve stylu narkolepsie, či taky možná něco úplně jiného.  Seběhlo se po chvilce asi dvacet dětí a pubošů z vedlejších fotbalových a basketbalových hřišť, tak z poloviny též blízkovýchodního vzhledu, ve věku asi od osmi do osmnácti let a snažili se to řešit. Jeden druhého začali překřikovat, co je potřeba udělat. A nekteří to rovnou dělali: Jeden mu začal kontrolovat tep na krku; dru

Mezinárodní piknik na břehu jezera. Několik desítek lidí. Dialog s kamarádem Finem:  Já: "Teď jsem nedávno zjistil, že ve Finsku je povinná vojenská služba, to jsi byl v armádě?" On: "Ano, před pěti lety, jakmile mi bylo osmnáct. To byla velice dobrá zkušenost, za to jsem moc rád. Do armády musí všichni, jinak jdou na stejnou dobu do vězení. Dříve měli výjimku jehovisti, ale nedávno ji Ústavní soud zrušil. " Já: "Tyjo, moc zajímavé. No a to je vlastně jenom pro kluky nebo i pro holky?" On: "Jenom kluci to mají povinné, holky mohou dobrovolně, ale většina z nich nechodí. Vedou se o tom nicméně debaty, protože to je proti myšlenkám rovnoprávnosti. Nicméně třeba tady XY v armádě taky byla." Já: "Tyjo, vážně? Velice zajímavé, co Tě k tomu rozhodnutí vedlo?" Ona: "Říkala jsem si, že je to zajímavá výzva a chci zkusit něco nového." Já: "To Vás obdivuju, že k tomu máte takovýhle přístup, tyjo. V Česku občas někdo o obnovení povi

Aneb peníze při studijním pobytu  Disclaimer  V tomto článku popisuji, jak to funguje v mém případě, tedy na Fakultě sociální věd Univerzity Karlovy, je dost možné, že na jiných fakultách a univerzitách bude situace o trochu jiná. Zároveň zmíněné ceny v Česku platily před mým odjezdem v únoru 2022, kdy raketová inflace teprve začínala.  Stipendium  Když jedete na studijní pobyt pod programem Erasmus, dostanete mezinárodní stipendium, které Vám má částečně pomoci, abyste vyšli s financemi. Výše stipendia se liší podle toho, do jaké jedete země, aby trochu odpovídala tamní cenové hladině. Tyto rozdíly však zdaleka nereflektují rozdíl v nákladech živobytí plně, takže pojedete-li do levné země a dostanete-li nižší stipendium, vyjdete s penězi mnohem lépe, nežli v drahé zemi s vyšším stipendiem. Slyšel jsem o extrémních případech jako je Albánie, kde se dá velice příjemně užívat jenom se stipendiem, a ještě se vrátíte třeba se dvaceti tisíci v kapse, versus Irsko, kde Vám stipendium samotné

Poznámka: Tento text byl sepsán někdy na počátku dubna 2022, přestože publikován byl až v říjnu, proto se můžou některé věci, které popisuji jako překvapivé nebo neobvyklé, zdát jako naprosto běžné.  Do Německa jsem odjížděl 1. 3. 2022. Týden předtím, 24. 2. (respektive případně 22. 2., počítáme-li uznání separatistických republik) zahájilo Putinovo Rusko invazi na Ukrajinu. Odjíždělo se mi velice těžko. Právě se odehrávala nejzásadnější historická událost za posledních minimálně třicet, možná spíše pětasedmdesát let. Z Česka stovky lidí odjížděli na Ukrajinu bojovat nebo se jinak zapojit. Tisíce, včetně většiny mých kamarádů se v Česku zapojovali do organizace sbírek peněz a humanitární pmoci či koordinace ubytování ukrajinských uprchlíků. A já jsem jel na opačnou stranu Evropy chlastat.  V Kostnici byla tudíž řada Ukrajinců. Respektive především Ukrajinek. (Opět připomínka pro ty, kdo to čtou později: muži od 18 do 60 let byli mobilizováni a legální cestou se nemohli dostat ze země.)

Sport na univerzitě v Kostnici  Na univerzitě v Kostnici je k dispozici velká nabídka tělocviku. Tělocvik není rozdělený po fakultách, jako například na Karlově univerzitě, je jeden pro celou školu, jako třeba na ČVUT nebo MUNI. A podobně jako na ČVUT, kde to osobně znám, je k dispozici extrémně široká paleta sportů. Vedle standardních jako je fotbal, volejbal, plavání, najdete i takové skvosty jako je windsurfing, breakdance, salsa, moderní tanec, nebo vysokohorskou vícedenní turistiku. Nevýhodou oproti většině českých univerzit je, že všechny sporty jsou chápány čistě jako volnočasová záležitost, a nepočítají se jako předměty, za které byste měli kredity. Snad s výjimkou situace, kdy studujete sportovní studia jako hlavní obor, jak mi vysvětlila jedna moje kamarádka, která tak činí. Všechny sporty jsou placené, musíte zaplatit minimálně fixní poplatek za "sportticket", tj. registraci sportovce Hochschulsport, myslím 5 Euro. Dále většina sportů má nějaký svůj poplatek. Tyto

Kdo jsem a co dělám  Jmenuju se Franta Vlach, je mi pravděpodobně něco mezi dvaceti a třiceti lety (podle toho, kdy to čtete), a jsem přestárlý bakalářský student Ekonomie a financí na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. To je škola, která jednak je dlouhodobě hodnocena jako nejlepší (a také téměř jistě nejtěžší) ekonomická škola v Česku, druhak kdyby existovala tabulka škol s nejdelším názvem, když ho chcete napsat celý, zcela jistě by mu také vévodila. Naštěstí máme zkratku IES FSV UK, respektive jenom IES.  V březnu 2022 jsem se vydal na Erasmus do německé Kostnice. A těsně odjezdem či snad možná těsně po odjezdu jsem si psal s jedním kamarádem, a shodou okolností jsem zjistil, že byl na Erasmu v jiném německém městě dva roky přede mnou a o svých zážitcích si psal moc povedený blog. Tak mě napadlo, že bych se do toho možná mohl pustit taky.  Jednak může být praktické známým jenom poslat odkaz a říct "tady o tom píšu", nežli to každému v

Pár rad, až někdy vyrazíte na mezinárodní výlet do Alp  1) Pokud se rozhodnete machrovat před holkami a celou šestihodinovou cestu do 1925 m n. m., kde byly tak 2°C, a při ní jste zažili kroupy, déšť, i metrové závěje, absolvovat v tričku a kraťasech, uvědomte si předem, jak funguje hypotermie: Po cestě budete celkem v pohodě, ale až přijdete domů, tak přestože budete v teple, padnete do postele, nedokážete se pohnout, maximálně se tak klepat, a peřina ani kakao nepomůže.  2) Turistické mapy jsou určeny pro léto, se sněhem je to úplně jiný level. A věřte nevěřte, ve vyšších polohách je v Alpách fakt hodně sněhu i v květnu.  3) Když Vám mapa tvrdí, že zvolená cesta je pěšina střední obtížnosti, může se taky jednat o ferratu obtížnosti B. A samozřejmě si nikdo nevzal lezecké vybavení. Teda ono by to bylo stejně jedno, protože s tím více než metrem sněhu v těch nejhorších částech jsou jisticí lana místy v úrovni Vašich kotníků, místy úplně pod sněhem. Takže Vám nezbývá než jít po kupě sně

Jak si tady žiju  Moje perníková chaloupka  Při studiu v Kostnici jsou dvě hlaní možnosti, jak se ubytovat: Zaprvé na kolejích. Ty jsou kvalitou někde úplně jinde, nežli ty české. Většinou se jedná o individuální pokoj (který je větší než dvoulůžák tam, kde bydlím v Praze) v plnohodnotném bytě, který je zpravidla pro 2-4 lidi, výjimečně až pro 7 a existují i garsonky. Kuchyně je společná na byt, koupelna taky. (Ve větších bytech jsou koupelny dvě.) Za takové bydlení dáte podle typu bytu a té či oné konkrétní koleje zpravidla něco přes 300 Euro za měsíc. Míst na kolejí je o dost méně než studentů a tak o ně mezi německými studenty bývá velký boj. Slyšel jsem, že se o ně snad dokonce losuje či co. Mezinárodní studenti mají protekci a bydlení na koleji pro ně je rezervované. Teda pokud o něj zažádají včas, o čemž by někteří moji kamarádi mohli vyprávět. :-)  Druhou možností je samozřejmě bydlet na soukromém bytě. O cenách jsem slyšel různé zvěsti, 500, 600 i 800 Euro za měsíc. Nevím nicmé