Franta v Deutschlandu

Can you see anything outside of fckin US?  Aneb hejtování celého jednoho národa.  DISCLAIMER: Je mi jasné, že generalizace je špatná a následující myšlenky nijak nevyjadřují můj vztah vůči zmíněným národům nebo konkrétním lidem. Zároveň tyto poznatky nejsou založené na žádné statistické analýze ale čistě na pocitu, takže je třeba je brát s velikou rezervou, spíše jako sarkasmus, nežli něco, co bych si opravdu myslel.  Možná trochu překvapivě tady největší "interkulturní střety" nebyly s Korejci, Číňany ani latinoameričany, ale s Američany z USA. V Kostnici jich bylo opravdu hodně.  Vzdělání zadarmo  Takhle jsme jednou seděli s baru s českou kamarádkou a dvěma holkami z USA v baru a jeden z nás se zmínil, že ve většině evropských zemí je vysokoškolské vzdělání zdarma. A pro jednu z nich to bylo jako kdybychom jí řekli, že u nás běžně komunikujeme s mimozemšťany. Její mozek takovou informaci prostě nebyl schopen zpracovat. "Co tím jako myslíš, že univerzita je zad...

Jak se někdy zejména se staršími lidmi bavím dvojjazyčně, ale fakt si přitom nepřipadám jako Mr. Worldwide  Je samozřejmé, že když vyjedete do zahraničí, tak jedním z klíčových problémů bude jazyková bariéra. Co jsem se zde však naučil, je, že její překonání je možné opravdu mnoha různými způsoby. S každou skupinou lidí se pak bavíte trochu jinak, aby to bylo optimální.  Jakými jazyky já vlastně umím  Ve zkratce žádným tak dobře, jak bych chtěl.  S češtinou jsem se narodil, a snažím se být v kontaktu i s dalšími slovanskými jazyky, abych se zlepšoval v jejich porozumění. (Nepočítám slovenštinu - tu beru jako samozřejmost.) (Viz také článek o panslavickém sjezdu ) Anglicky umím plynně. Na střední jsem se učil šest let španělsky, ale ve Španělsku jsem byl jenom dvakrát na týdenní školní exkurzi. Navíc ještě v okolí Barcelony. To dává vzhledem ke Katalánštině, kultuře a historii asi takový smysl, jako byste se v zahraničí naučili česky a jeli na studijní pobyt do Českéh...

V Kostnici jsem se trošku zapojil do Katholische Hochschul Gemeinde (KHG), což je taková analogie českého Vysokoškolského katolického hnutí (VKH). Jednak jsem chtěl poznat, jak něco takového může fungovat v západní zemi, druhak to byl jeden z mých mála pravidelných kontaktů s Němci.  Poprvé jsem se tam dostal skrze "Welcome breakfast for international students", takže jsem se těšil, že nás tam bude cizinců řada, avšak ve výsledku nás bylo asi pět, z toho dva, kteří jsme chodili v zásadě pravidelně. Kromě mě ještě kamarádka z Réunionu.  Trochu background info Němci mají zpravidla velice "liberální" mentalitu. A to samé platí o jejich církvích, včetně katolické. Takže je naprosto běžné, že na farách vidíte viset duhové vlajky, součástí programu farností budou environmentální aktivity, statisíce lidí včetně biskupů podepisují petice za svěcení žen a ženatých mužů na kněze. Na Boží hod velikonoční měla místo kněze kázání slečna, vedoucí KHG, odkazovala se přitom na Iman...

Proč je všechno, co jste kdy slyšeli o Skandinávii, pravda  Potkal jsem pár lidí ze Skandinávie. Především několik Norů a Finů. Je mi samozřejmě jasné, že pár kamarádů není ani v žádném případě reprezentativní vzorek národa, stejně jako my Češi v Kostnici se od "průměrného" Čecha asi dost lišíme. Nicméně minimálně na těhlech lidech mě pár věcí dost zaujalo. Taky je nutné si uvědomovat, že uvažovat o Skandinávii jako homogenní struktuře je mimo, protože se jedná o 3-6 států (záleží, jestli počítáme Dánsko, Island a Faerské ostrovy), které sice jsou ve většině srovnávacích žebříků bohatství, vyspělosti, vzdělání atd. těsně vedle sebe, ale jejich kultury se liší. Tohle však dejme na chvilku stranou.  Jaké jsou o Skandinávii stereotypy  Všichni jsou tam chytří, všichni jsou velmi bohatí, plynně anglicky umí i každý řidič autobusu nebo uklízečka, všichni mají rádi přírodu, státy jsou to velice sociální, nicméně ne socialistické - přerozdělují skutečné veliké bohatství, narozdí...

Slovanský sjezd v Praze probíhal ve dnech 2. až 12. června 1848. Snažil se sjednotit všechny Slovany žijící v rakouské monarchii. Sjezd měl 4 hlavní body:  vytvoření spolku rakouských Slovanů  vztah ke Slovanům mimo Rakousko  vztah k neslovanským národům v rakouských zemích  vztah rakouských Slovanů k neslovanským národům mimo Rakousko (zejména Německo). Sjezd byl zahájen 2. června 1848 v Praze na Žofínském ostrově. Zahájení sjezdu zakončil svou řečí Šafárik, který vyjádřil loajalitu vládnoucí dynastii. Měl být vydán i soupis požadavků k císaři, který nebyl sjezdem schválen. Slováci a Rusíni žádali uznání toho, že jsou samostatnými národy. 12. června došlo na Koňském trhu ke svatodušní mši vedené Janem Arnoldem (bratr Emanuela Arnolda). Po mši došlo k nepokojům a dav došel do Celetné ulice, kde bylo Windischgrätzovo vojenské sídlo, kde došlo k náhodnému zastřelení Marie Eleonory Windischgrätzové. Dochází k propuknutí pražského červnového povstání. Slov...

Bourání sterotypů o bezvadně fungujících službách v Německu  Než jsem přijel do Německa, považoval jsem Deutsche Bahn (DB) za nedostižný symbol přesnosti, modernity a pohodlí. Asi jsem je podvědomě porovnával s Českými dráhami. Já rozhodně nejsem nějaký vytrvalý kritik Českých drah (potažmo vlaků v Česku obecně), domnívám se, že fungují v rámci možností velice dobře. Ale nadávání na ně je český národní sport a když v tom nadávacím prostředí žijete dlouhodobě, asi Vás to ovlivní.  Jak bylo veliké moje překvapení, když jsem se rozkoukal po Německu, a zjistil jsem, že minimálně Němci tak DB opravdu nevnímají. Spíše se na ně koukají tak, jako my stereotypně na České dráhy: Nejsou přesné, jsou zastaralé, zmatečné. Původně jsem si myslel, že hold mají jiný standard a to, co nám přijde jako luxus a preciznost, je pro ně kvůli jejich puntičkářství nedostatečné. Ale světe div se, ono na té kritice asi něco je. Zde musím podotknout, že jsem s DB jel jenom několikrát, zbytek vím od kama...